Péče o nehmotné kulturní dědictví má v Evropě i ve světě dlouhou tradici a každá země ji řeší jinak. Královéhradecký kraj se učí od těch, kdo mají náskok, a zároveň hledá vlastní cestu. Tady je přehled toho, co nás inspiruje.
Cesta k mezinárodní ochraně
Mezinárodní rámec péče o nehmotné dědictví se formoval půl století. Posuňte jezdcem a podívejte se, co se v daném roce odehrálo a jak se to dotýká Královéhradeckého kraje. České milníky jsou zvýrazněny terakotově.
Iniciativy, ke kterým se chceme připojit
Konkrétní platformy, programy a sítě, které stojí za pozornost. Některé už využíváme, k jiným se chceme přiblížit.
Tradice, které stojí za pozornost
Konkrétní příběhy z mezinárodního výzkumu. Každá z těchto tradic ukazuje něco, co může inspirovat i péči o naše dědictví.
Příběhy zblízka
Patnáct regionů ve čtyřech skupinách. V levém panelu si vyberte region, vpravo se ukáže jeho příběh, čísla a co si z něj můžeme vzít.
Jak by vypadala vaše ideální koncepce
Čtyři otázky, čtyři minuty. Odpovídejte intuitivně. Na konci uvidíte, ke kterému z mezinárodních modelů máte nejblíž a co si z něj může Královéhradecký kraj vzít.
Znaky, podle kterých UNESCO pozná dědictví
Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví z roku 2003 stanovuje pět definičních znaků. Praktika musí splňovat všechny, aby šlo o nehmotné kulturní dědictví.
- 01 Předávané z generace na generaciTradice se musí přenášet, ne vzniknout v laboratoři.
- 02 Neustále znovuvytvářenéNení to muzejní exponát. Je to praktika, která se vyvíjí.
- 03 Vytváří pocit identitySpolečenství ji uznává za součást vlastní kultury.
- 04 V souladu s lidskými právyPraktiky proti lidským právům nemají v Úmluvě místo.
- 05 Propojené s konkrétními nositeliVždy musí mít komunitu, skupinu nebo jednotlivce, kteří ji udržují.
Co se mění, když se Královéhradecký kraj přihlásí k finskému vzoru
Před koncepcí a po koncepci. Jak vypadala péče o NKD doteď a kam Královéhradecký kraj směřuje od roku 2026.
Před
Návrhy přicházely především od muzeí a odborníků
- S návrhy přicházejí především pracovníci muzeí a odborníci
- Komunity jen pasivně dodávají podklady
- Šest fenoménů za patnáct let na krajském seznamu
- Bariéra vstupu příliš vysoká
- Mladší tradice nemají šanci
- Hodnocení shora podle expertů
Po
Wiki seznam, komunita zapisuje sama
- Návrh může podat kdokoli, i fyzická osoba
- Komunity jsou aktivními účastníky procesu
- Cíl: padesát zápisů do roku 2030
- Nízký práh, podpora pracoviště
- I padesát let stará tradice se počítá
- Hodnocení vychází z pohledu samotných nositelů
Otázky, které možná máte
Stručné odpovědi na otázky, které veřejnost klade nejčastěji. Pokud máte další, napište nám na Muzeum východních Čech.
Kdo a jak silně se zapojuje
Tepelná matice ukazuje, jak silně se v každé zemi do péče o nehmotné dědictví zapojují jednotlivé skupiny aktérů. Z dálky se ukáží vzorce, zblízka detaily.
Esej, k zamyšlení
Článek Dity Limové z Ministerstva kultury k Mezinárodnímu dni nemateriálního kulturního dědictví, který se připomíná 17. října.
Dědictví, které žije!
Věděli jste, že i pořádání maturitních plesů, sbírání hub, pečení vánočního cukroví nebo včelaření mohou být součástí kulturního dědictví? Nemusí jít jen o hmotné doklady historického vývoje, stavební památky a umělecké artefakty. UNESCO už více než 20 let chrání také tradice, dovednosti a znalosti předávané z generace na generaci prostřednictvím Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví z roku 2003. Díky široké mezinárodní podpoře byl na 42. zasedání Generální konference UNESCO v roce 2023 vyhlášen 17. říjen Mezinárodním dnem nemateriálního kulturního dědictví. Letos si jeho význam připomeneme podruhé.
Proč by nás to mělo zajímat? Protože tento typ dědictví se bezprostředně dotýká každého z nás. V každodenním životě jsme nositeli mnoha tradic, zvyků, hudebních nebo řemeslných dovedností, receptů i způsobů, jakými si předáváme zkušenosti předků. Přestože to zní samozřejmě, právě tyto projevy dnes ohrožuje globalizace, komercionalizace a oslabování komunitních vazeb, a pokud jim nevěnujeme pozornost, mohou postupně zmizet.
UNESCO definuje nemateriální kulturní dědictví jako „živé dědictví“, které zahrnuje ústní tradice a vyjádření, interpretační umění, společenské zvyklosti, obřady a slavnostní události, dovednosti spojené s tradičními řemesly, znalosti a zkušenosti týkající se přírody a vesmíru a mnohé další. Česká republika má v jeho mezinárodním Reprezentativním seznamu už devět zápisů: slovácký verbuňk, masopustní obchůzky na Hlinecku, sokolnictví, jízdy králů, loutkářství, techniky modrotisku, výrobu vánočních ozdob ze skleněných perlí, vorařství a ruční výrobu skla. Doufáme, že na sklonku letošního roku k nim přibyde nový zápis hraní ochotnického divadla.
Projevy živého dědictví nacházíme všude kolem. V tom, co nás naučili prarodiče, co je součástí rodinných rituálů, co se slaví na vsi každý rok. Mezinárodní den je příležitostí uvědomit si jejich hodnotu. Vyrůstají z tradice a přirozeně se proměňují spolu s tím, jak se mění svět. Udržovat tradice neznamená žít v minulosti, ale vědomě předávat to, co nás drží pohromadě, do budoucnosti.
V roce 2024 se Mezinárodní den nemateriálního kulturního dědictví připomínal ve více než 60 zemích světa. Probíhaly výstavy, představení, přednášky a vzdělávací akce. V České republice se zapojila regionální pracoviště pověřená péčí o tradiční lidovou kulturu, ale i NÚLK se svými projekty, jako je např. Tady jsme doma, Nositel tradice lidových řemesel a další. Do připomínky se mohou zapojit i muzea a galerie, a to prezentací nejrůznějších tradic z národního seznamu nebo z regionálních seznamů nemateriálního kulturního dědictví v ČR či edukačními programy, které reflektují současnou podobu živého dědictví. Letos se přidají např. Vlastivědné muzeum Kyjov nebo pobočky Národního muzea v přírodě na Vysočině, které připravují speciální programy.
Druhý ročník tohoto dne vybízí nejen k oslavě, ale i k zamyšlení. Co z našich tradic má smysl zachovat? Co chceme naučit další generace? Ať už se zapojíme do veřejných akcí nebo si jen doma zanotujeme písničky z dětství, přispějeme tím k oslavě rozmanitosti a bohatství živého kulturního dědictví a ke zvýšení povědomí o významu jeho zachování.
Nemateriální kulturní dědictví přináší v mnoha ohledech odpovědi na výzvy dneška. Posiluje sociální soudržnost, přispívá k duševní pohodě, podporuje dialog mezi generacemi i místní rozvoj. Přináší inspiraci pro udržitelnější způsoby života, které nám mohou pomoci zvládat klimatické i společenské změny nejistého světa. Aktuální zkušenost Ukrajiny, kde je ohrožena samotná kulturní identita, ukazuje, jak zásadní je pro odolnost společnosti. Uchovávání tradic není jen o technikách a znalostech, ale především o budování vazeb mezi lidmi a vytváření pocitu sounáležitosti.
Každý z nás může 17. říjen využít jako příležitost k zamyšlení, kterou tradici považuje za svou, co má smysl zachovat a proč. Nejde však o jakési zakonzervování, ale spíše o porozumění tomu, co tvoří naši identitu. Tento den je nejen oslavou kulturní rozmanitosti, ale i připomínkou odpovědnosti, abychom nenechali zaniknout něco, co našim životům dává smysl.
Dědictví není muzeum je živé. Ne to, co bylo, ale to, co předáváme dál.
Čísla, která mluví
Nejvýraznější čísla z mezinárodního výzkumu. Některá jsou udivující, jiná dávají měřítko pro to, kam může péče o nehmotné dědictví dospět.
Kdo to v Česku má na starost
Po inspiraci ze světa se vraťme domů. Čtyři instituce na celostátní úrovni pečují o nehmotné kulturní dědictví podle nového metodického pokynu Ministerstva kultury z října 2025 a memoranda mezi resorty kultury a zemědělství z dubna 2025.
Ministerstvo kultury
Odpovídá za správu Seznamu, administraci a archivaci související dokumentace. Odbornou správu a péči zajišťuje prostřednictvím NÚLK a NZM, případně NIK. Přijímá a eviduje návrhy na zápis i redokumentační zprávy, připravuje podklady pro Národní radu, koordinuje spolupráci s regionálními pracovišti a odbornými institucemi a zastupuje Českou republiku při jednáních orgánů Úmluvy UNESCO.
mkcr.cz →Národní institut pro kulturu
Organizace s konzultační rolí pro MK a NÚLK v oblasti nehmotného kulturního dědictví, které má urbánní charakter, vazbu na umění, živou kulturu nebo kulturně kreativní odvětví. Na vyžádání navrhovatele poskytuje metodickou pomoc při stanovení a aktualizaci záchovných opatření nebo při zpracování plánu udržitelnosti a prezentace statku.
nipk.cz →Národní ústav lidové kultury
Sídlí ve Strážnici. Pověřena Ministerstvem kultury správou Seznamu ve všech oblastech s výjimkou nemateriálního agrárního dědictví, tedy zejména v oblastech tradiční lidové kultury, řemesel, hudby, tance, divadla, obřadů a slavnostních událostí. U statků s urbánním charakterem, vazbou na umění, živou kulturu nebo kulturně kreativní odvětví spolupracuje NÚLK s NIK na konzultacích. Poskytuje navrhovatelům odbornou metodickou podporu, konzultuje a provází je procesem přípravy návrhů a redokumentačních zpráv.
nulk.cz →Národní zemědělské muzeum
Pověřeno Ministerstvem zemědělství správou Seznamu v oblasti nemateriálního agrárního dědictví, tedy tradicí založených pěstitelských, chovatelských a šlechtitelských postupů, řemesel souvisejících se zemědělstvím, znalostí o užívání krajiny a tradičních metod zpracování rostlinných a živočišných produktů v kulturně-společenském kontextu. Poskytuje navrhovatelům metodickou podporu, konzultuje a provází je procesem přípravy návrhů.
nzm.cz →Jak to dělají jinde
Stručné srovnání modelů péče o nehmotné dědictví ve vybraných zemích. Královéhradecký kraj kombinuje prvky z více modelů a hledá vlastní cestu.
Inspiraci přetavujeme do skutků
Koncepce péče o nehmotné kulturní dědictví Královéhradeckého kraje 2026 až 2030 promítá zahraniční vzory do konkrétních opatření.