Inspirace z krajů a ze světa

Péče o nehmotné kulturní dědictví má v Evropě i ve světě dlouhou tradici a každá země ji řeší jinak. Královéhradecký kraj se učí od těch, kdo mají náskok, a zároveň hledá vlastní cestu. Tady je přehled toho, co nás inspiruje.

01

Cesta k mezinárodní ochraně

Mezinárodní rámec péče o nehmotné dědictví se formoval půl století. Posuňte jezdcem a podívejte se, co se v daném roce odehrálo a jak se to dotýká Královéhradeckého kraje. České milníky jsou zvýrazněny terakotově.

03

Tradice, které stojí za pozornost

Konkrétní příběhy z mezinárodního výzkumu. Každá z těchto tradic ukazuje něco, co může inspirovat i péči o naše dědictví.

04

Příběhy zblízka

Patnáct regionů ve čtyřech skupinách. V levém panelu si vyberte region, vpravo se ukáže jeho příběh, čísla a co si z něj můžeme vzít.

05

Jak by vypadala vaše ideální koncepce

Čtyři otázky, čtyři minuty. Odpovídejte intuitivně. Na konci uvidíte, ke kterému z mezinárodních modelů máte nejblíž a co si z něj může Královéhradecký kraj vzít.

06

Znaky, podle kterých UNESCO pozná dědictví

Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví z roku 2003 stanovuje pět definičních znaků. Praktika musí splňovat všechny, aby šlo o nehmotné kulturní dědictví.

5
definičních znaků nehmotného dědictví
Úmluva UNESCO z roku 2003 ji popisuje jako praktiky, znalosti, dovednosti i nástroje, předměty a kulturní prostory, které komunity uznávají za součást svého kulturního dědictví. Tato definice se promítla i do Koncepce péče o NKD Královéhradeckého kraje.
  • 01 Předávané z generace na generaciTradice se musí přenášet, ne vzniknout v laboratoři.
  • 02 Neustále znovuvytvářenéNení to muzejní exponát. Je to praktika, která se vyvíjí.
  • 03 Vytváří pocit identitySpolečenství ji uznává za součást vlastní kultury.
  • 04 V souladu s lidskými právyPraktiky proti lidským právům nemají v Úmluvě místo.
  • 05 Propojené s konkrétními nositeliVždy musí mít komunitu, skupinu nebo jednotlivce, kteří ji udržují.
07

Co se mění, když se Královéhradecký kraj přihlásí k finskému vzoru

Před koncepcí a po koncepci. Jak vypadala péče o NKD doteď a kam Královéhradecký kraj směřuje od roku 2026.

Před

Návrhy přicházely především od muzeí a odborníků

  • S návrhy přicházejí především pracovníci muzeí a odborníci
  • Komunity jen pasivně dodávají podklady
  • Šest fenoménů za patnáct let na krajském seznamu
  • Bariéra vstupu příliš vysoká
  • Mladší tradice nemají šanci
  • Hodnocení shora podle expertů

Po

Wiki seznam, komunita zapisuje sama

  • Návrh může podat kdokoli, i fyzická osoba
  • Komunity jsou aktivními účastníky procesu
  • Cíl: padesát zápisů do roku 2030
  • Nízký práh, podpora pracoviště
  • I padesát let stará tradice se počítá
  • Hodnocení vychází z pohledu samotných nositelů
vs
08

Otázky, které možná máte

Stručné odpovědi na otázky, které veřejnost klade nejčastěji. Pokud máte další, napište nám na Muzeum východních Čech.

Otázka
Proč zápis na seznam vůbec potřebujeme?
Odpověď
Zápis sám tradici nezachrání. Ale dělá s ní tři věci. Zviditelní ji mimo komunitu nositelů. Otevře možnost financování z krajských, národních i evropských zdrojů. Spojí ji s ostatními tradicemi v rámci kraje, státu i mezinárodního společenství.
Otázka
Kdo rozhoduje, co je dědictvím?
Odpověď
Ve Finsku samy komunity přes wiki platformu. V Bavorsku krajská komise z návrhů zdola. V Japonsku ministerstvo kultury identifikuje konkrétní mistry. Královéhradecký kraj kombinuje: návrhy od komunit, ověřuje regionální pracoviště.
Otázka
Co když je tradice mladá?
Odpověď
Litevský přístup říká, že stáří nerozhoduje. Když komunita pociťuje něco jako součást své identity, je to dědictví. I padesát let stará praktika může být tradicí, pokud žije.
Otázka
Co s tradicí, která už zaniká?
Odpověď
Existují dva přístupy. Dokumentační zachytí tradici do archivu a knihy. Revitalizační hledá nositele, ochotné ji obnovit. UNESCO vede zvláštní seznam naléhavě ohroženého dědictví, kde státy vykazují konkrétní záchranné plány.
09

Kdo a jak silně se zapojuje

Tepelná matice ukazuje, jak silně se v každé zemi do péče o nehmotné dědictví zapojují jednotlivé skupiny aktérů. Z dálky se ukáží vzorce, zblízka detaily.

Komunity
Stát
Mistři
Krajská úroveň
🇫🇮 Finsko
vysoká
slabá
žádná
slabá
🇪🇪 Estonsko
silná
silná
slabá
vysoká
🇱🇻 Lotyšsko
silná
vysoká
slabá
slabá
🇧🇪 Vlámsko
vysoká
slabá
žádná
vysoká
🇩🇪 Bavorsko
slabá
silná
slabá
vysoká
🇮🇹 Itálie
silná
slabá
žádná
silná
🇯🇵 Japonsko
žádná
vysoká
vysoká
žádná
🇰🇷 Jižní Korea
slabá
vysoká
vysoká
žádná
🇨🇿 KHK 2026
silná
slabá
žádná
vysoká
Míra zapojení: žádná slabá silná vysoká
10

Esej, k zamyšlení

Článek Dity Limové z Ministerstva kultury k Mezinárodnímu dni nemateriálního kulturního dědictví, který se připomíná 17. října.

Dědictví, které žije!

Dita Limová, Ministerstvo kultury · Vyšlo ve Věstníku AMG ČR, č. 5/2025, s. 27–28.

Věděli jste, že i pořádání maturitních plesů, sbírání hub, pečení vánočního cukroví nebo včelaření mohou být součástí kulturního dědictví? Nemusí jít jen o hmotné doklady historického vývoje, stavební památky a umělecké artefakty. UNESCO už více než 20 let chrání také tradice, dovednosti a znalosti předávané z generace na generaci prostřednictvím Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví z roku 2003. Díky široké mezinárodní podpoře byl na 42. zasedání Generální konference UNESCO v roce 2023 vyhlášen 17. říjen Mezinárodním dnem nemateriálního kulturního dědictví. Letos si jeho význam připomeneme podruhé.

Proč by nás to mělo zajímat? Protože tento typ dědictví se bezprostředně dotýká každého z nás. V každodenním životě jsme nositeli mnoha tradic, zvyků, hudebních nebo řemeslných dovedností, receptů i způsobů, jakými si předáváme zkušenosti předků. Přestože to zní samozřejmě, právě tyto projevy dnes ohrožuje globalizace, komercionalizace a oslabování komunitních vazeb, a pokud jim nevěnujeme pozornost, mohou postupně zmizet.

UNESCO definuje nemateriální kulturní dědictví jako „živé dědictví“, které zahrnuje ústní tradice a vyjádření, interpretační umění, společenské zvyklosti, obřady a slavnostní události, dovednosti spojené s tradičními řemesly, znalosti a zkušenosti týkající se přírody a vesmíru a mnohé další. Česká republika má v jeho mezinárodním Reprezentativním seznamu už devět zápisů: slovácký verbuňk, masopustní obchůzky na Hlinecku, sokolnictví, jízdy králů, loutkářství, techniky modrotisku, výrobu vánočních ozdob ze skleněných perlí, vorařství a ruční výrobu skla. Doufáme, že na sklonku letošního roku k nim přibyde nový zápis hraní ochotnického divadla.

Projevy živého dědictví nacházíme všude kolem. V tom, co nás naučili prarodiče, co je součástí rodinných rituálů, co se slaví na vsi každý rok. Mezinárodní den je příležitostí uvědomit si jejich hodnotu. Vyrůstají z tradice a přirozeně se proměňují spolu s tím, jak se mění svět. Udržovat tradice neznamená žít v minulosti, ale vědomě předávat to, co nás drží pohromadě, do budoucnosti.

V roce 2024 se Mezinárodní den nemateriálního kulturního dědictví připomínal ve více než 60 zemích světa. Probíhaly výstavy, představení, přednášky a vzdělávací akce. V České republice se zapojila regionální pracoviště pověřená péčí o tradiční lidovou kulturu, ale i NÚLK se svými projekty, jako je např. Tady jsme doma, Nositel tradice lidových řemesel a další. Do připomínky se mohou zapojit i muzea a galerie, a to prezentací nejrůznějších tradic z národního seznamu nebo z regionálních seznamů nemateriálního kulturního dědictví v ČR či edukačními programy, které reflektují současnou podobu živého dědictví. Letos se přidají např. Vlastivědné muzeum Kyjov nebo pobočky Národního muzea v přírodě na Vysočině, které připravují speciální programy.

Druhý ročník tohoto dne vybízí nejen k oslavě, ale i k zamyšlení. Co z našich tradic má smysl zachovat? Co chceme naučit další generace? Ať už se zapojíme do veřejných akcí nebo si jen doma zanotujeme písničky z dětství, přispějeme tím k oslavě rozmanitosti a bohatství živého kulturního dědictví a ke zvýšení povědomí o významu jeho zachování.

Nemateriální kulturní dědictví přináší v mnoha ohledech odpovědi na výzvy dneška. Posiluje sociální soudržnost, přispívá k duševní pohodě, podporuje dialog mezi generacemi i místní rozvoj. Přináší inspiraci pro udržitelnější způsoby života, které nám mohou pomoci zvládat klimatické i společenské změny nejistého světa. Aktuální zkušenost Ukrajiny, kde je ohrožena samotná kulturní identita, ukazuje, jak zásadní je pro odolnost společnosti. Uchovávání tradic není jen o technikách a znalostech, ale především o budování vazeb mezi lidmi a vytváření pocitu sounáležitosti.

Každý z nás může 17. říjen využít jako příležitost k zamyšlení, kterou tradici považuje za svou, co má smysl zachovat a proč. Nejde však o jakési zakonzervování, ale spíše o porozumění tomu, co tvoří naši identitu. Tento den je nejen oslavou kulturní rozmanitosti, ale i připomínkou odpovědnosti, abychom nenechali zaniknout něco, co našim životům dává smysl.

Dědictví není muzeum je živé. Ne to, co bylo, ale to, co předáváme dál.

13

Čísla, která mluví

Nejvýraznější čísla z mezinárodního výzkumu. Některá jsou udivující, jiná dávají měřítko pro to, kam může péče o nehmotné dědictví dospět.

14

Kdo to v Česku má na starost

Po inspiraci ze světa se vraťme domů. Čtyři instituce na celostátní úrovni pečují o nehmotné kulturní dědictví podle nového metodického pokynu Ministerstva kultury z října 2025 a memoranda mezi resorty kultury a zemědělství z dubna 2025.

MK

Ministerstvo kultury

Hlavní koordinátor a garant vedení Seznamu

Odpovídá za správu Seznamu, administraci a archivaci související dokumentace. Odbornou správu a péči zajišťuje prostřednictvím NÚLK a NZM, případně NIK. Přijímá a eviduje návrhy na zápis i redokumentační zprávy, připravuje podklady pro Národní radu, koordinuje spolupráci s regionálními pracovišti a odbornými institucemi a zastupuje Českou republiku při jednáních orgánů Úmluvy UNESCO.

mkcr.cz →
NIK

Národní institut pro kulturu

Konzultační role pro MK a NÚLK

Organizace s konzultační rolí pro MK a NÚLK v oblasti nehmotného kulturního dědictví, které má urbánní charakter, vazbu na umění, živou kulturu nebo kulturně kreativní odvětví. Na vyžádání navrhovatele poskytuje metodickou pomoc při stanovení a aktualizaci záchovných opatření nebo při zpracování plánu udržitelnosti a prezentace statku.

nipk.cz →
NÚLK

Národní ústav lidové kultury

Správce Seznamu kromě agrárního dědictví

Sídlí ve Strážnici. Pověřena Ministerstvem kultury správou Seznamu ve všech oblastech s výjimkou nemateriálního agrárního dědictví, tedy zejména v oblastech tradiční lidové kultury, řemesel, hudby, tance, divadla, obřadů a slavnostních událostí. U statků s urbánním charakterem, vazbou na umění, živou kulturu nebo kulturně kreativní odvětví spolupracuje NÚLK s NIK na konzultacích. Poskytuje navrhovatelům odbornou metodickou podporu, konzultuje a provází je procesem přípravy návrhů a redokumentačních zpráv.

nulk.cz →
NZM

Národní zemědělské muzeum

Správce nemateriálního agrárního dědictví

Pověřeno Ministerstvem zemědělství správou Seznamu v oblasti nemateriálního agrárního dědictví, tedy tradicí založených pěstitelských, chovatelských a šlechtitelských postupů, řemesel souvisejících se zemědělstvím, znalostí o užívání krajiny a tradičních metod zpracování rostlinných a živočišných produktů v kulturně-společenském kontextu. Poskytuje navrhovatelům metodickou podporu, konzultuje a provází je procesem přípravy návrhů.

nzm.cz →
Spolupráce mezi resorty kultury a zemědělství je upravena Memorandem ze 4. dubna 2025 podepsaným v Heřmanově Městci. Vedení Seznamu se nadále řídí Metodickým pokynem ze 14. října 2025, který nahradil dřívější Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury (2008 až 2025). Všechny dříve zapsané statky byly převedeny do nového Seznamu nemateriálního kulturního dědictví ČR.
15

Jak to dělají jinde

Stručné srovnání modelů péče o nehmotné dědictví ve vybraných zemích. Královéhradecký kraj kombinuje prvky z více modelů a hledá vlastní cestu.

Inspiraci přetavujeme do skutků

Koncepce péče o nehmotné kulturní dědictví Královéhradeckého kraje 2026 až 2030 promítá zahraniční vzory do konkrétních opatření.